किसी भी साधनसे अन्तःकरणमें समता आनी चाहिये; क्योंकि समताके बिना मनुष्य अनुकूल-प्रतिकूल परिस्थितियोंमें, मान-अपमानमें सम (निर्विकार) नहीं रह सकता और अगर वह परमात्माका ध्यान करना चाहे तो ध्यान भी नहीं …
Bhagavad Gita 2.64 – Rāga-dveṣha
रागद्वेषविमुक्तैस्तु विषयानिन्द्रियैश्चरन् । orवियुक्तैस्तुआत्मवश्यैर्विधेयात्मा प्रसादमधिगच्छति ॥64॥ rāgadveṣavimuktaistu viṣayānindriyaiścaran . orviyuktaisātmavaśyairvidheyātmā …
Bhagavad Gita 2.49 – Dūreṇa Hy-avaraṁ
दूरेण ह्यवरं कर्म बुद्धियोगाद्धनञ्जय ।बुद्धौ शरणमन्विच्छ कृपणाः फलहेतवः ॥49॥ dūreṇa hyavaraṃ karma buddhiyogāddhanañjayabuddhau śaraṇamanviccha kṛpaṇāḥ phalahetavaḥ dūreṇa = discard it at …
Continue Reading about Bhagavad Gita 2.49 – Dūreṇa Hy-avaraṁ →
Bhagavad Gita 2.48 – Yoga-sthaḥ Kuru
योगस्थः कुरु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा धनञ्जय ।सिद्ध्यसिद्ध्योः समो भूत्वा समत्वं योग उच्यते ॥48॥ yogasthaḥ kuru karmāṇi saṅgaṃ tyaktvā dhanañjayasiddhyasiddhyoḥ samo bhūtvā samatvaṃ yoga …
Continue Reading about Bhagavad Gita 2.48 – Yoga-sthaḥ Kuru →
Bhagavad Gita 15.20
Hindi Commentary By Swami Ramsukhdas ।।15.20।। व्याख्या -- अनघ -- अर्जुनको निष्पाप इसलिये कहा गया है कि वे दोषदृष्टि(असूया) से रहित थे। दोषदृष्टि करना पाप है। इससे …
Bhagavad Gita 15.19
Hindi Commentary By Swami Ramsukhdas ।।15.19।। व्याख्या -- यो मामेवमसम्मूढः -- जीवात्मा परमात्माका सनातन अंश है। अतः अपने अंशी परमात्माके वास्तविक सम्बन्ध(जो सदासे ही है) …